Hodnocení žáka ve škole

Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím, které získává informace o tom, jak danou činnost zvládá, jak dovede zacházet s tím,co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje.Součástí hodnocení musí být i návod, jak přetrvávající nedostatky odstranit. Ve škole upřednostňujeme pozitivní hodnocení žáků, a to nejen při prověřování vědomostí, ale v celém procesu učení. Hodnocení by nemělo žáky rozdělovat na schopné a neschopné, úspěšné a neúspěšné. Mělo by se soustředit na individuální pokrok každého žáka. 

 Při výuce žáky co nejvíce chválíme, dbáme na pozitivní ladění hodnotících soudů. Pomáháme žákům předcházet chybám, dodáváme jim důvěru v jejich schopnost předkládané učivo dobře zvládnout a povzbuzujeme je. S žáky jednáme tak, aby neměli strach vyjádřit svůj názor. Pozitivně přijímáme i nesprávné závěry žáků, dáváme jim prostor pro otázky, trpělivě žákům odpovídáme a věnujeme jim individuální pozornost. Pomocí často zařazované činnostní zpětné vazby zjišťujeme případné nedostatky žáků hned v zárodku a průběžně je odstraňujeme.

Zásady hodnocení

Žáci jsou o způsobech a kriteriích hodnocení informováni a uvědomují si, čemu se učí a proč, vědí přitom, jaké činnosti zvládli, vědí co umí, co se po nich požaduje, z čeho mohou být zkoušeni. Velmi často proto také ústní nebo písemné zkoušení sami vyžadují. Prověřování vědomostí pro ně není stresovou situací nebo dokonce trestem, ale možností ukázat, co se naučili, možností využít svých poznatků při řešení předložených úloh, otázek a úkolů, možností jak získat dobré hodnocení, pěknou známku. Dobrý výsledek posiluje jejich sebedůvěru a motivuje je pro další činnosti a poznávání

1. otevřenost k žákům, rodičům, stanovit jasná kritéria pro hodnocení
2. hodnocení výsledků vzdělávání žáků se hodnotí klasifikací
3. klasifikováno je jen probrané a procvičené učivo
4. chování žáků neovlivňuje klasifikaci ve vyučovacích předmětech
5. v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě
6. stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období, přihlíží se i k snaživosti  a pečlivosti žáka, k jeho schopnostem a zájmům
7. při klasifikaci používá učitel pěti klasifikačních stupňů
8. po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě, s výsledky písemných prací sdělí žákovi do 2 dnů
9. učitel si vede soustavnou evidenci o každé klasifikaci, známky učitel zapisuje také do katalogového listu žáka
10. umožnit žákům účast na hodnotícím procesu
11. hodnotit individuální pokrok jednotlivce bez srovnání s ostatními
12. hodnocení musí být za každých okolností objektivní

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Na chyby upozorňujeme žáky včasně, bezprostředně, vstřícně, přátelsky a důsledně. Vyhýbáme se zaujatosti, nahodilosti či opožděnému hodnocení. Dbáme, abychom v žácích nevytvářeli pocit, že si nemohou ve svých úsudcích věřit nebo že jsou horší než jejich spolužáci. Umožňujeme průběžně žákům poznání, že chyba se může vyskytovat v každé lidské činnosti, může mít však pro člověka různé následky podle její závažnosti. Žáky vedeme přes sebehodnocení a samokontrolu k dovednosti něco provést dokonale – bez chyby – a v přiměřeném čase. S chybou pracujeme tak, aby vyzývala žáka k většímu soustředění na plnění úkolu, k důslednější kontrole své práce, k sebepoznání svých schopností.

1. sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků
2. chybu musí žák chápat jako přirozenou věc v procesu učení, chyba je velice důležitý prvek v učení
3. pravidelná dílčí vazba -  v jednotlivých předmětech nejméně jedenkrát za měsíc, po projektu nebo akci školy
4. sebehodnocení je prováděno nejčastěji v ústní formě
5. při sebehodnocení by měl žák objevit své silné a slabé stránky, měl by zjistit co může zlepšit a jak na to, jak může pomoci druhým

Způsob získávání podkladů pro hodnocení

Žáky hodnotíme nejprve při činnostech, při kterých máme možnost sledovat, jak pracují. Oceňujeme jejich snahu, pozornost, hodnotíme vyjadřování závěrů, oceňujeme jejich nápady. Každé upozornění na klady určitých žáků, pomáhá odstraňovat drobné nedostatky druhých žáků. Pozitivně laděná průběžná hodnocení a prožité pocity úspěchu při činnostech motivují žáky k učení, posilují jejich sebedůvěru a vedou je k vnitřnímu uspokojení. Tyto faktory mají pozitivní vliv na rozvoj klíčových kompetencí a na dobré osvojení učiva žáky.

Směřujeme k tomu, aby v době písemných nebo ústních hodnocení žáků, zvládalo co nejvíce žáků učivo zcela bezpečně. Ústní hodnocení, klasifikace i písemná hodnocení mají v 1. období základního vzdělávání funkci především výchovnou a motivační.

1. soustavné sledování výkonů a chování žáka
2. různé druhy zkoušek – písemné, ústní, praktické, pohybové,
3. didaktické testy
4. kontrolní písemné práce ( o termínu práce učitel žáky informuje předem a žáci mohou psát je jednu takovou práci v jednom dnu)
5. analýza různých činností a chování žáka
6. samostatné práce žáků – projekty, referáty
7. sebehodnocení žáka
8. konzultace s ostatními učiteli a s dalšími odborníky (PPP)
9. zápisy do žákovských knížek a notýsků
10. vypracovávání domácích úkolů

Stupně hodnocení prospěchu
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky a dovednosti a chápe vztahy mezi nimi. Je schopen je samostatně a tvořivě uplatnit při řešení teoretických i praktických úkolů. Myslí logicky správně. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, s menšími nedostatky. Žák si samostatně organizuje vlastní práci, aktivně překonává vyskytující se překážky.Ústní a písemný projev je správný, grafický projev je přesný a estetický.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti přesně a úplně, avšak chybí pochopení vztahů mezi nimi. Kvalita výsledků jeho činnosti je bez podstatných nedostatků. Žák uplatňuje získané poznatky samostatně, případně s malou pomocí učitele. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Dovede účelně organizovat vlastní práci. Má menší nedostatky ve správnosti ústního a písemného projevu. Jeho grafický projev je estetický a bez větších nepřesností.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v učivu nepodstatné mezery, v kvalitě výsledků se projevují častější nedostatky. Dopouští se chyb v uplatňování poznatků a dovedností i při řešení úkolů. Potřebuje k práci podněty učitele, s jeho pomocí pak dovede korigovat podstatnější nepřesnosti a chyby. Přemýšlí vcelku správně, není příliš tvořivý, v logickém myšlení se objevují nedostatky. Ty se projevují častěji i v ústním a písemném projevu, grafický projev je méně estetický.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má závažné mezery v osvojení si požadovaných poznatků. Při uplatnění poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby, také v logickém myšlení se vyskytují závažné nedostatky. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je nesamostatný. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Jeho ústní a grafický projev má vážné nedostatky ve správnosti, výstižnosti, nebo estetice. Žák má velké těžkosti při samostatném studiu. Projevuje malou snahu a zájem.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si neosvojil požadované poznatky, má v nich značné mezery. Stejně tak kvalita výsledků jeho činnosti vykazuje závažné nedostatky; žák není schopen je odstranit ani s pomocí učitele. V uplatňovaní osvojených vědomostí a dovedností i při řešení úkolů se vyskytují závažné chyby. Své vědomosti nedovede uplatnit ani s podněty učitele; není samostatný v myšlení. V ústním, písemném a grafickém projevu má závažné nedostatky.

 Celkový prospěch žáka je v prvním a v pátém ročníku hodnocen:

Prospěl s vyznamenáním – není–li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebným, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré

Prospěl – není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečným

Neprospěl – je-li v některém z povinných předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečným

Zájmové útvary organizované školo
 - Pracoval úspěšně

 - Pracoval

Hodnocení na vysvědčení

1. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního či druhého pololetí, určí ředitel náhradní termín pro hodnocení (pro první pololetí - do konce března, pro druhé pololetí – do konce září).

2. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu za první pololetí, pak se za první pololetí nehodnotí.

3. Žáci, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.

4. Je-li pochybnost o správnosti hodnocení žáka na vysvědčení, může zákonný zástupce žáka požádat do tří dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka.

5. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti.

6. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn.

7. Do vyššího ročníku postoupí i žák, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

8. Žák opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

Zásady pro hodnocení chování žáků

1. škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a na akcích organizovaných školou
2. při klasifikaci chování se přihlíží k věku a k morální a rozumové vyspělosti žáků
3. klasifikaci chování navrhuje třídní učitel a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě
4. kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu školy

Stupně hodnocení chování

      1 – velmi dobré

      2 – uspokojivé

      3 – neuspokojivé

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dalších přestupků.

Pravidla pro udělování pochval a ocenění a pro ukládání napomenutí a důtek

Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:
a) napomenutí třídním učitelem - za méně závažné porušení šk. řádu ( občasné zapomínání pomůcek na vyučování, nedostatečná domácí příprava, drobné vyrušování v hodině, nekázeň)
b) důtku třídního učitele - za závažné porušení šk. řádu ( nevhodné jednání se spolužáky a dospělými osobami, úmyslné poničení věci nižší hodnoty, opakované neuposlechnutí pokynů vyučujících, časté zapomínání pomůcek na vyučování )
c) důtku ředitele školy - za opakovaně závažná porušení šk. řádu - viz bod b, za úmyslné poškození věci vyšší hodnoty, za maximálně dvě neomluvené hodiny, za hrubé porušení kázně viz. bod 21,22 šk. řádu

Třídní učitel neprodleně oznámí ředitelce školy uložení napomenutí třídním učitelem a uložení důtky třídního učitele.
Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se nejdéle do 5 dnů zaznamená podle § 28 školského zákona do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ( školský zákon ) a budou po projednání se zákonnými zástupci žáka postiženy v příslušném pololetí sníženou známkou z chování.

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek byla podle § 168 odst.1, písm.d) školského zákona projednána a schválena školskou radou a stávají se podle § 30 odst. 2 školského zákona a na základě § 17 odst. 4 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky nedílnou součástí školního řádu.
Školní řád byl podle § 168 odst. 1, písm. c) školského zákona projednán a schválen školskou radou.

Zásady pro slovní hodnocení

Úkolem učitele v 1. období vzdělávání je udržet, popřípadě vzbudit zájem žáků o učení, umožnit všem žákům osvojit si základní učivo potřebné pro další vzdělávání a pomoci všem žákům zformovat základy pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí. Z hlediska dalšího zdravého vývoje žáků je důležité umět je dovést k takovému zvládnutí učiva, aby co nejvíce  z nich mohlo být v těchto ročnících hodnoceno známkou výborně nebo chvalitebně. Hodnocení známkou můžeme v tomto období doplňovat povzbuzujícím pozitivním písemným hodnocením.

1. o slovním hodnocení na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady
2. slovní hodnocení posuzuje výsledky vzdělávání žáka, jeho osobní pokrok
3. poskytuje zpětnou vazbu o průběhu a výsledku vzdělávání
4. ohodnotí přístup žáka ke vzdělání
5. v případě přestupu žáka na školu, kde se slovně nehodnotí, převede učitel slovní hodnocení do klasifikace
6. u žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka
    

Komisionální zkouška

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí

- při konání opravné zkoušky

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

- předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy

- zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu

- přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

Opravná zkouška

1. Opravné zkoušky konají:

- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.

4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Učitelé se řídí OPPP a metodickým pokynem MŠMT ČR č.j. 23 472/92-21.

1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka.

2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.

4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

Tento klasifikační řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2007.

V Hošťálkovech dne 27. srpna 2007

                                                            ____________________
                                                                      ředitel školy